Archiv článků
20. května
20.05.2008 18:47
Vyrábím bratry Motouzovy. Rozhodl jsem se, že je na čase zvýšit produkci. Pan Uzlík zmizel z mostu, ale dneska jsem ho viděl sedět za zadním oknem jednoho auta na náměstí. Vypadá to, že v jeho provázcích koluje tulácká krev.
—————
19. květen
19.05.2008 11:13
Vzali mě na VOŠ, obor Loutkářské umění!!! Konec světa!!
—————
16. květen
16.05.2008 20:59
Pan Uzlík vypadal dost zvědavě, tak jsem se rozhodl, že z něj bude trainspotter a posadil jsem ho na železniční most s pěkným výhledem na vlaky.
Pan Uzlík:
—————
15. květen
15.05.2008 17:48
Brigáda mi zabírá trochu víc času, než jsem doufal. Včera jsem přišel domů a pan Zamotaný vypadal dost osaměle, tak jsem mu udělal kamaráda pana Uzlíka. Vypadá to, že oči z knoflíků budou tím správným řešením.
—————
13. květen
13.05.2008 20:34
Včera večer jsem vytvořil pana Zamotaného. Není ještě dokonalý, ale je to krok správným směrem. Experimentuju se zátkama od lahví a zavíracíma špendlíkama. Pan Zamotaný nakonec začal vypadat jako postarší pankáč, tak jsem ho radši odstrojil. Nakonec, mohli by ho najít děti nebo ho může sežvýkat...
—————
12. května
12.05.2008 19:29
V obchodě s výtvarnýma potřebama prodává nějaká nová holka. Valila na mě oči, jako bych tam přišel krást tempery. Navíc jsem jako obvykle nevěděl, jestli jí mám vykat nebo tykat, tak jsem radši jenom něco zahuhlal. Ale materiálu mám dost na tucet tlustých skřetů.
—————
10. května
10.05.2008 11:15
Takže teď už vím všechno o vietnamských vodních loutkách a navíc jsem se analyzoval jako něco mezi integrovaným občanem a sociopatem Weberova typu.
Radši si půjdu koupit provázky.
—————
7. května
07.05.2008 16:39
Ta včerejší akce s panem Šňůrkou mi vnukla ideu, jak zlepšit život mých moderním maloměstem často deprimovaných spoluobčanů.
Nasadím na ně partičku Šňůrkových kamarádů, kteří se jim můžou postarat o zábavu. Minimálně je trošku vyvedou z konceptu.
Pořídil jsem si v antikvariátu Oáza na...
—————
6. května
06.05.2008 12:54
Dneska se stala zvláštní věc. Včera jsem se definitivně rozešel s Lindou a přemýšlel jsem, jestli si vůbec někdy najdu někoho, s kým si budu rozumět, a jestli taktika „dlouhého pozorování“ není tak náhodou chybná.
Jaromír mi to tvrdí už půl roku.
Vzhledem k tomu, že jsem zrovna seděl sám v parku...
—————